Začatečnické problémy u klavíru a jak je překonat

    Když slyšíte lahodné tóny Chopinových nokturn, nebo Bethovenové střídavě hravé a melanchodlické pasaže ze známé “Elišky”, nebo tajemné a zpěvavé zvuky Debussyho “Měsíčního svítu”, zda se, že interpret, který tu skladbu reprodukuje, hraje absolutně bez námahy. Vskutku, hra hudebních mistrů je lehká a bezstarostní, prsty se někdy sotva dotýkají klaves, ale přitom dokážou z klavíru vyčarovat tak krásné, plné tóny. 

  Když sami s klavírem teprve začínáte a zrovna se pachtíte u “Když jsem husy pásala” a “Maličká su”, tato skoro akrobaticka plynulost a lehkost hry vyspelých klavíristů se zdá být nedosažitelným zázrakem. Nezoufejte. Říká se, že cvičení dělá mistry. U klavíru to platí dvojnásobně.  

Podíváme se dnes na hlavní úskalí začátečníků, řekneme si jak je překonat, a jaké skryté bonusy vám přinese hra na klavír.  

Problém č.1

Trvá mi, než najdu správné noty na klavesnici

Tohle je častý problém začátečníků, které se s klavírem setkávají poprve. Naučit se notový zápis je jedna věc, a následně ho převést do souvislého sledu klavírních tónů je věc úplně jiná a je zdánlivě mnohem těžší. Klavesy se zdají být všechny stejné, a vy máte pocit, že se v nich ztrácíte.

Co s tím?

Rozdělte si klaviaturu na oktávy. Můžete k tomu použít barevné nálepky, které si dáte na všechny C. Vytvoříte si tak vizuální záchytné body, které vám pomohou se na klavesnici lépe orientovat. Když pak nějakou skladbičku hrajete, řekněte si v jaké pozici se která ruka nachází: v jakém rozsahu a od které noty se pohybuje levá a pravá ruka, a zda skladba vyžaduje přesuny nekteré z ruk. V notovém zápisu se snažte nachazet souvislostí – primárně rozlišovat “skoky” a “kroky” v melodii, a později nacházet v melodii i větší hudební intervaly, které si procvičíte zvlášť na klaviatuře. Skladbičky se vám pak budou zdat mnohem méně “chaotické” a postupně se v nich naučíte lépe orientovat. 

Problém č.2

Hraju tu trojku ale neladí to

První skladbičky, se nejčastěji hrají na jednom místě na klaviatuře, tedy bez výrazných posunu ruky po klavesnici. Abychom si práci ulehčili, často si u toho podepíšeme číslo prstu, kterým každou danou notu máme ve skladbičce zahrat. Na začátku je to bez pochyby dobrá pomůcka, ale pokud se na podepsané prsty budete příliš spoléhat, může se vám to později vymstit.

Co s tím?

V pokročilejších skladbách se pozice ruky neustále mění v průběhu hry, již malokdy platí přímá souvislost mezi prstem a určitou klávesou. (POZOR, nepleťte si to s pojmem prstoklad. Optimálně vytvořený prstoklad pro každou skladbu je pevně daný a stálý, viz dále). Je dobré si proto již od počátku zvykat NEJEN na správný prstoklad, ale rovněž i na správné propojení dvojice “nota /klávesa”. Tedy se jedna o vizuální propojení noty v notopisu s konkrétní klávesou na klaviatuře. Je proto vhodné i pro začátečníky zkoušet hrát prstová cvičení s vynecháváním prstu nebo vynecháváním kláves. Naučíte se při tom pozorností při čtení z not, a “rozvážete” pevné pouto mezi klávesou a prstem v jednotlivých pozicích ruky  (i.e. C position, G position, atd)

Problém č.3

To, co hraji, zní toporně a ne moc melodicky

Posloucháte vaši oblíbenou romantickou klavírní skladbu na YouTube nebo nahrávce a zní to tak báječně, zpěvně a melodicky. Zkusíte ji zahrati sami a zni to uplně jinak: toporně, útržkovitě a jaksi “neklavírně”. Je to častý problém začátečníků, které ještě neumí dobře pracovat s tak složitým nástrojem jako je klavír. 

Co s tím?

Klavír umožňuje velmi široký spektrum práce se zvukem: dynamika, témbr, barva tónů. Aby hudba, kterou hrajete zněla hezky melodicky je potřeba naučit se s tou to širokou škálou možností pracovat.

Od začátku výuky proto vedu své žáky k uvědomělému hudebnímu projevu. Učíme se pracovat s dynamikou klaves, silou a hloubkou úhozu a pomahat si správným pohybem těla a rukou. Klavír skvělé funguje jako jakysi relaxační nástroj: při hře se musíme maximálně uvolnit, tak aby toto uvolnění se odráželo i v melodii, kterou hrajete. Je potřeba se naučit klavír cítit, proto je velmi důležitý experimentovat se zvukem, zkoušet úhozy různé sily kvality. Doslova, trochu si hrát:)

Začátečníky čeká samozřejmě ještě mnoho dalších úskalí na dlouhé cestě adepta klavírní hry. Není možné je všechny se v jednom článku zmínit. Nicméně, pod vedením citlivého a pozorného učitele, který nekárá, ale pomáhá svým malým a velkým žákům se ve hře na klavír zorientovat a vyvarovat se těch největších chyb, se tato úskalí dají lehce překonat. 

Pokud byste se chtěli pustit do hry na klavír, ale nevíte kde začít, začněte tím, že si najdete dobrého učitele, který pomůže, poradí a podpoří. Vše ostatní přijde již samo:)  Ráda vás uvidím na mých hodinách klvíru a věřím, že se společně dopracujeme ve hře na klavír tam, kam budete chtít. 

 

Přeji vám hodně úspěchu u klavíru!:)

Autor foto: Dolo Iglesias. Zdroj: Unsplash

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *