KLAVÍR S ÚSMĚVEM

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Samozřejmě ideální volbou je klasické skříňové akustické piano. Má nejvíce propracovanou (přirozenou) dynamiku kláves a skýtá tak nejlepší možnosti k osvojení různých forem úhozu. Je to nejvhodnější nástroj pro první seznámení se s klavírem. Platí to obzvláště pro malé žáčky. Nicméně, vezmeme-li v potaz i další aspekty ( váha, hlučnost, prostor pro nástroj, potřeba pravidelného ladění, atd ) akustické piano, bohužel, již tak dobře nevychází. Pokud si tedy akustické piano pořidit nechcete, nebo to prostě z nějakých důvodů nejde, alternativou může být kvalitní digitální nástroj. Při výběru digitálního piana je třeba dbát na: kvalitně zpracovanou dynamiku kláves, dostatečnou polyfonii zvuku, a samozřejmě i kvalitu povrchu klapek (ideálně napodobenina slonoviny s „protiskluzovým“ povrchem). Důležitý je i rozsah klávesnice – tedy klasických 88 kláves.  V žádném případě se nejedná o syntezátor, neboli keyboard. Tento nástroj slouží k úplně jinému účelu a k osvojení hry na klavír se absolutně nehodí.

Ano, samozřejmě. Není potřeba něco umět. Vše se naučíme na hodinách a vše vám pečlivě vysvětlím. Pokud již nějaké základy klavírní (nebo obecně hudební) výchovy máte, bude to ku prospěchu, ale pracuji i s úplnými začátečníky, kteří neumí noty ani číst. Začneme od nuly, jak se říká, z čistého listu, a záleží na vás, co si na ten list napíšete.

Ano, i to jde. Za prvé, to že nemáte hudební sluch, může být jen něčí špatný úsudek, který jste si přivlastnili. Hudební sluch je samozřejmě při hře na klavír velkou výhodou, nicméně, i sluch si můžete vypěstovat. Nejdůležitější ve výuce je CHUŤ se naučit hrát. A s tím spojená píle a vytrvalost. Až se naučíte hudbu cítit, propouštět ji přes své nitro, zjistíte, že máte hudební sluch, paměť, a smysl pro hudbu. Máme ho každý, je potřeba si to v sobě jen objevit. A s tím vám ráda pomůžu:)

Hrát je potřeba co nejčastěji. Cvičení dělá mistry, a u klavíru to platí dvojnásobně. Důležitá je nejen délka domácího cvičení, ale i jeho pravidelnost. U menších dětí by bylo dobré, kdyby dítě cvičilo pravidelně v kratších intervalech (třeba 15-20  minut denně, alespoň ob den). U dospělých je délka cvičení individuální, s tím že je opravdu důležité dbát na pravidelnost cvičení. Za jeden den nestihnete dohnat vše, co jste zmeškali za celý týden. Cesta ke klavíru se skládá z malých krůčků, proto je potřeba cvičit v malých dávkách, ale co nejčastěji. Nikdy ale necvičte do naprostého vyčerpání. Ke cvičení na klavír je potřeba přistupovat se slovem „chci“, ne se slovem „musím“.

Hrát je potřeba co nejčastěji. Cvičení dělá mistry, a u klavíru to platí dvojnásobně. Důležitá je nejen délka domácího cvičení, ale i jeho pravidelnost. U menších dětí by bylo dobré, kdyby dítě cvičilo pravidelně v kratších intervalech (třeba 15-20  minut denně, alespoň ob den). U dospělých je délka cvičení individuální, s tím že je opravdu důležité dbát na pravidelnost cvičení. Za jeden den nestihnete dohnat vše, co jste zmeškali za celý týden. Cesta ke klavíru se skládá z malých krůčků, proto je potřeba cvičit v malých dávkách, ale co nejčastěji. Nikdy ale necvičte do naprostého vyčerpání. Ke cvičení na klavír je potřeba přistupovat se slovem „chci“, ne se slovem „musím“.